Superhrubá mzda se stala strašákem pro mzdové účetní a zaměstnavatele v roce 2008, kdy se s ní setkali poprvé a nikde jinde na světě tento pojem ani neexistoval. Zaměstnavatelé byli nuceni projednávat se svými SW vývojáři nové programy na nové danění a nové výpočty záloh daní a vše s tím spojené. Byla to svého času „revoluce v daních“. Kterou se ovšem státní garnituře povedlo prosadit. Měly se tak naplnit toky do státního rozpočtu, který se tenčil, chátral a hledaly se cesty, kterak ho znovu naplnit. Stala se tak kompletní změnou daňové sazby při rozsáhlé reformě veřejných financí, kdy do té doby platila daňová pásma.
Superhrubou mzdou se zavedla jednotná „rovná daň“ ve výši patnáct procent. Sice se vám může zdát, že byste mohli platit nižší daň, když jste kdysi patřili svým výdělkem do vyššího pásma, ale nezapomínejte, že se zároveň změnil způsob výpočtu daně.
Nově se záloha na daň začala počítat ze s u p e r h r u b é m z d y, kdy se běžná hrubá mzda zaměstnance navýšila o povinné pojištění, které je povinen platit za své zaměstnance zaměstnavatel, to znamená, že v poslední době se vaše hrubá mzda navýšila cca o třicet čtyři procent a teprve z této tak zvané superhrubé mzdy zaměstnavatel vypočet a srazil z vaší mzdy zálohu na daň.
Jednalo se o nový druh základu daně. Obecně je superhrubá mzda považována za mzdový náklad zaměstnavatele, to znamená, kolik vlastně svého chlebodárce „stojíte“. Zaměstnavatel vám neplatí „jen“ mzdu, ale musí za vás odvádět i povinné pojistné na sociální a zdravotní pojištění, a to v nemalé výši! Je to právě těch zhruba dvacet pět procent! Když si je přičtete k vaší hrubé mzdě, je to pro představu, kolik mu musíte vydělat, aby zaměstnavatel nebyl na nule.
Ale toto už od začátku nového roku 2021 neplatí. Superhrubou mzdu zrušení uvítali hlavně zaměstnanci, protože ti si ke své výplatě přilepšili o pár stovek, ne-li tisícovek.