Mnozí z nás strávili ještě podstatnou část života za socialismu, kdy se spekulace nejen nenosily, ale byly vysloveně trestné. Takže se lidé omezovali vesměs jen na to, že pokud se začalo proslýchat, že budou něco zdražovat, všichni se v mžiku řítili do obchodů a stáli dlouhé fronty, jen aby toho nakoupili co nejvíc do zásoby. Což byl pochopitelně někdy zisk, ale někdy také risk, který nevyšel.

Ještě početnější zástupy našinců se pak mohou vymlouvat na to, že prožili podstatnou část života v dobách rodícího se kapitalismu. Kdy jsme sice všichni měli údajně stejnou startovní čáru, ale někteří ji měli přece jenom o dost posunutou vpřed a ještě jim foukal pomyslný vítr do zad. Takže to byli zpravidla běžní lidé, kdo na investování a byznys dopláceli, zatímco osoby zvané staré struktury věděly, co a jak, a měly tak výhodu. A největší výhody měli různí šejdíři, kteří včas nalezli mezery v zákonech a využili je, respektive ti, kdo zákony nerespektovali vůbec.
A tak je mnoho našinců vůči byznysu rezervovaných.

Protože už se v předchozím životě spálili a nechtějí své chyby opakovat.
Čímž se vlastně v současnosti dopouštějí nových chyb. Protože si odkládají své peníze na účty, kde tyto nejen nevynášejí, ale tratí na hodnotě, namísto aby vzali za své strategie price action a začali bohatnout. Což je vlastně úplně snadné, pokud jeden ví, jak na to.
A nevíte-li, jak na to, nechte si poradit. Vyděláte na tom.